Historie českého surrealismu

Český surrealismus představuje jedinečnou kapitolu v dějinách moderního umění a literatury, která svou kontinuitou, originalitou a intelektuální hloubkou patří k nejvýznamnějším surrealistickým hnutím mimo Francii. Od 30. let 20. století až do současnosti sehrál významnou roli v kulturním a společenském životě Československa a později České republiky.

Počátky: 30. léta a vznik Skupiny surrealistů

Základy českého surrealismu byly položeny ve druhé polovině 20. let 20. století. Čeští umělci a literáti tehdy živě reagovali na podněty přicházející z Paříže, především od André Bretona, zakladatele mezinárodního surrealismu. Silný vliv na české prostředí měla také poetika dadaismu a poetismus (zvláště tvorba skupiny Devětsil), z něhož někteří autoři přecházeli k surrealismu.

Roku 1934 byla v Praze oficiálně založena Skupina surrealistů v ČSR, která navázala přímý kontakt s francouzským hnutím. Mezi jejími zakladateli byli např.:

• Karel Teige – teoretik, esejista a architekt,

• Vítězslav Nezval – básník, který v roce 1936 vydal slavný Surrealismus,

• Toyen (Marie Čermínová) a Jindřich Štyrský – malíři a autoři „artificielismu“, předchůdce českého surrealismu.

Český surrealismus se již od počátku vyznačoval silným důrazem na myšlenkovou disciplínu, filozofickou reflexi a osobní imaginaci. Umělci a autoři se inspirovali psychoanalýzou, sny, podvědomím i automatickým psaním, ale zároveň se často politicky angažovali, zejména levicově.

Surrealismus a válka

Nástup nacismu a následná okupace Československa v roce 1939 vedly k rozpuštění oficiální skupiny a zákazu její činnosti. Umělci však pokračovali v tvorbě v ilegalitě nebo exilu. Toyen a Štyrský zůstali v Praze, zatímco jiní, jako Nezval, ustoupili do pozadí nebo uprchli.

I přes těžké podmínky války vznikala významná díla, a to především v oblasti výtvarného umění. Po válce se surrealisté pokusili o obnovení činnosti, ale brzy narazili na nové překážky.

Po roce 1948: Střet s komunistickým režimem

Vítězství komunistů v roce 1948 znamenalo zásadní zlom. Socialistický realismus se stal oficiálním stylem a jakákoli forma avantgardy byla odmítána jako buržoazní nebo formalistická. Surrealismus, s jeho individualismem a kritičností, byl z ideologických důvodů odmítnut.

Skupina surrealistů se proto opět přesunula do ilegality. Vznikla tzv. Skupina československých surrealistů, která působila poloilegálně a spíše v okruhu intelektuálních kruhů. V této době se k hnutí připojili i noví členové, zejména Vratislav Effenberger, který se stal jeho klíčovou postavou a teoretikem od 50. let.

60. léta a Pražské jaro

Uvolnění politického tlaku v 60. letech umožnilo částečné obnovení veřejné činnosti. V této době vznikla řada děl, výstav a publikací. Významnými autory byli:

• Ludvík Kundera – básník a překladatel,

• Emila Medková – fotografka s výrazným surrealistickým stylem,

• Mikuláš Medek – malíř s existenciálně laděnými obrazy.

Krátké období svobody ukončila sovětská invaze v roce 1968, po níž následovala tzv. normalizace. Surrealismus byl opět vytlačen z veřejného prostoru a přežíval v samizdatu a úzkých intelektuálních kruzích.

Od 80. let do současnosti

Navzdory nepříznivým podmínkám surrealismus v českém prostředí nikdy zcela nezanikl. V 80. letech fungovala surrealistická skupina v Brně, další členové tvořili samostatně nebo v neoficiálních uskupeních.

Po roce 1989 došlo k obnovení oficiální činnosti. Vznikla Skupina českých a slovenských surrealistů, později přejmenovaná na Skupinu českých surrealistů, která sdružuje výtvarníky, básníky, fotografy i teoretiky. Mezi současné výrazné postavy patří například František Dryje nebo Michaela Thelenová.

Dnešní český surrealismus

Dnes se český surrealismus pohybuje na pomezí výtvarného umění, poezie, teorie a snového světa. Nejde o hnutí s masovým dosahem, ale o trvalou a živou linii české kultury. Jeho síla spočívá v důrazu na svobodu imaginace, kritičnost vůči všednímu světu a hluboký zájem o lidskou psychiku.

Zajímavosti:

• Toyen byla jedinou ženou ve francouzské surrealistické skupině v Paříži.

• Český surrealismus je jedním z mála národních proudů, který přežil bez přerušení od 30. let do dneška.

• V roce 2024 proběhla v Praze velká retrospektivní výstava „Surrealismus bez hranic“, která představila více než 90 let jeho vývoje.